Volno pod kontrolou
XINI Project
Umělci
Martina Smutná
Kurátoři
Vernisáž
Trvání
Místo konání
Jeronýmova 88/9, Praha 3
po domluvě nebo během akcí
Čas nicnedělání aristokracie počátků novověku a dnešní střední třídy se v lecčems potkávají. Obrazy Martiny Smutné z této podobnosti těží. Marie Lukáčová zkoumá vztah mezi veřejným a soukromým a s tím souvisejících společenských “pořádků” skrze médium videa – Živa Mrtva. Kroužení kolem oddělitelnosti volného a pracovního času svádí dvojici dohromady v koncepci prostředí a aktivit v rámci výstavního projektu.
Čas je. To, jak jej rozdělujeme a pojmenováváme, závisí na tom kdy, kde a kým jsme. Rozdělení času na volný a pracovní úzce souvisí s přechodem společnosti k jiným způsobům sebe-organizace. Takový přelom nastal kdesi na pomyslném počátku novověku.
Vztah mezi výše postavenými v 18. stoletím a dnešní buržoazií střední třídy zajímá Martinu Smutnou. To, co by mohlo být z dnešního pohledu nazváno čas nicnedělání aristokracie (tak jak jej zobrazuje Francisco Goya nebo Antoine Watteau), byl ve skutečnosti pečlivě připravovaný čas trávený ve společnosti ostatních společensky vysoce postavených. Čas organizovaný, zajišťovaný a dohlížený ze strany neurozeného služebnictva. Vztah mezi těmi, kdo mají moc a těmi, kdo zdánlivě žádnou nemají tak není zcela jednoznačný.
Martina Smutná tak i o takovémto zdánlivě idylickém prostředí zahálky přemýšlí v intencích dohledu a nepsaných pravidel. Jde o sféry prolínání veřejného se soukromým, viděného s neviditelným, což je jedno z míst, z kterého vyrůstá i video Živa Mrtva. Marie Lukáčová používá souběžně formáty dokumentární fikce a vizuálního narativu, pomocí nichž buduje podvojnou postavu, která je zrcadlem smýšlení o životních rolích udílených současnou společností. Výstava hledá, spolu s doprovodných programem, únikové cesty ze současného pseudo-volného času. Vytváří myšlenkový i fyzický prostor pro bytí mimo pracovní čas a současně mimo společenskou hru.
