Vizualizace intimních setkání: Co hledám u objektu svého portrétu? A co způsob jeho zachycení vypovídá o mé osobě? Shelly Silver ve své video eseji zachycující proces fotografování intimních momentů ukazuje oko fotoaparátu jako prostředníka mezi umělcovou touhou po „druhém“ a získáním kontroly nad výsledným obrazem. V cyklu zdvojovaných portrétů fotograf Pavel Hečko synchronizuje svou představu portrétovaných s jejich vlastní sebe-percepcí; prostřednictvím pózy pak nechává portrét komunikovat s jeho divákem. Při fotografování mladého muže Winfrieda převlečeného jako drag queen umělkyně Gabriele Stötzer pocítila k portrétovanému určitou spřízněnost, neboť stejně jako ona, byl autoritami tehdejší NDR považován za „závadového,“ čímž se stal i snadněji ovlivnitelným. Jak Stötzer později zjistila, donášel na ni příslušníkům východoněmecké tajné služby Stasi. Série fotografií Kristin Loschert vznikla z její touhy zachytit obraz jistého mladého muže. Způsob jejich prezentace v nepřehledných štosech materiálu poukazuje na nedostatečnost samotného portrétování. Nerovný vztah mezi umělcem a jeho modelem je předmětem dokumentárního filmu umělkyně Gunduly Schulze Eldowy, ve kterém uveřejňuje konverzace se svou dlouholetou modelkou Tamerlan, které vedly při svých setkáních v průběhu několika let. Zatímco slyšíme o mnoho mladší umělkyni porovnávat své vlastní zkušenosti se zkušenostmi portrétované, odkrývá se nám obraz Tamerlanina nesrovnatelného utrpení. Otázka nerovného přístupu k uměleckému dílu dovedla Alžbětu Bačíkovou k experimentování s audiovizuálními formami s cílem upozornit na odlišné možnosti a způsoby vnímání jeho jednotlivých složek. Její audiovizuální instalace vykresluje inscenovaná setkání dvou osob – jedné se zrakovým a druhé se sluchovým postižením – která překonávají zdánlivou nekompatibilitu. Rozdělením nahrávky na vizuální a zvukovou část umělkyně představuje alternativní narativ pro individualizovaný prožitek záznamu, který nepodléhá tradiční audiovizuální synchronizaci konvenčního filmu. Otázkou tedy není pouze co hledáme (jak se táže Silver), ale také jakými prostředky, pro koho, nebo bez ohledu na koho a zda jsme schopni a ochotni toto co předat.

Tisková zpráva

 

 

Shelly Silver: What I’m Looking For

2009, 10 min

 

Alžběta Bačíková: Setkání

Hrají:
Terezie – Alena Terezie Vítek
Mac – Mac Henzl
Audiopopis – Zuzana Stivínová
Tlumočnice – Naďa Hynková Dingová

Kamera – Martin Štěpánek
Zvuk – Jakub Jurásek, Ian Mikyska
Střih – Kristýna Bartošová
Klavír a zpěv – Ráchel Skleničková
Hudba a přetextování písně Pretty Hands Pretty Face – Ian Mikyska
Choreografie taneční scény – Mish Rais
Námět a scénář – Alžběta Bačíková a Mac Henzl ve spolupráci s dalšími účastníky natáčení
Překlad a revize českého znakového jazyka – Naďa Hynková Dingová
Překlad textů do anglického jazyka – Ian Mikyska

V díle byly použity úryvky z filmu Ze soboty na neděli od Gustava Machatého (1931).
Scény z Rothmayerovy vily byly natočeny s laskavým svolením Muzea hlavního města Prahy.