„… vše kolem nás, ať mrtvý nebo živý inventář, se střelenému fotografovi dost často záhadně mění na moc variací, takže věc zdánlivě mrtvá oživne buď světlem, nebo okolím, ve kterém se nalézá, a když má fotograf trochu filipa, podaří se mu z toho něco zachytit – a to bude asi ta lyrika.“ – Poetické bádání Josefa Sudka po povaze fotografické reprodukce uměleckých děl bylo inspirací a počátkem pro site-specific instalace a fotografie umělkyně Sabine Reinfeld vytvořené speciálně pro festival. Podobně jako Sudek i ona s určitou posedlostí zkoumá téma reprodukce prostřednictvím performativní fotografie: Projekcí několika vrstev fotografických negativů na sebe se samotná Reinfeld setkává se svým tělem jako objektem a zároveň dává nový život Sudkovu obrazovému archivu. Tento proces doplňuje svými autoportréty vytvořenými v zahradách Ateliéru Josefa Sudka a Rothmayerovy vily. Odkazuje tak k Sudkovým fotografickým reprodukcím venkovních soch. Tělo umělkyněkonfrontuje, jedná a zprostředkovává – což Reinfeld popisuje jako bitvu „extrémního narcismu s intenzitou věcí“.

Během dernisáže výstavy 10. října se ve výstavě uskuteční performance umělkyně. Reinfeld instalaci aktivuje a prostřednictvím živé performance představí vznik a tvůrčí proces celého projektu.