Přírodní materiál nás obklopuje všude kolem nás. Jeho funkce známe nebo dokážeme definovat. Markéta Souhradová ovšem nesleduje pouze funkci nebo původ materiálu, ale spíše to, jak je možné s hmotou dále nakládat, posouvat nebo ji využívat pro instalaci poetického charakteru. Sůl, cukr, písek, kámen, dřevo nebo voda mají schopnost vzájemně reagovat bez většího lidského zásahu. Co se ale stane, když materiál bude použit tak,  aby procesuálně působil a vytvářel poetický obraz ucelené instalace?